Sním abych žila - Akiyuu-chan

4. února 2009 v 1:15 | Astrid |  Soutěže

I sen se může stát skutečností, ale jen když doufáme, doufáme a usilujeme o něj, říká se, že když se sen stane skutečností ztrácí pro nás hodnotu, zamyslete se kolik snů jste měli máte a budete mít, byli byste šťastní kdyby se vyplnily?. Já ano, pokud by můj sen byl promyšlený až do konce... kdybych však snila s růžovými brýlemi na nose.. bála bych se, bála bych se co mě čeká, zrada?, bolest?, Strach?, nebo snad smrt?, je na vás co si pod tím představíte, ale je jasné že každý sen má svůj konec, ve většinách případu šťastný, ale v některých se štěstí na konci toho krásného snu nalézt nepodaří... Proto jsem se rozhodla napsat povídku, která se týká všech, naprosto všech, kteří už někdy byli zaslepeni láskou, nevšímaly si záporů toho druhého.. nevnímaly nic jiného než toho svého pana vysněného..

Jmenuji se Sakura, je mi 16 a rozhodla jsem se vám povědět co znamená milovat, jakou strast, bolest a utrpení to přináší. Období kdy se můj sen začal rýsovat byl když začala škola, potkávala sem ho každý den, byl krásný, jeho černé vlasy mu padaly do obličeje a jeho černé oči zkoumaly všechno kolem, ráda sem se v těch jeho očích ztrácela. Začali se mi o něm zdát sny, byli krásné, vždy jsme se drželi za ruce.. já a on. Chodily sme okolo vody a pozorovali plující mraky po obloze, vánek mu čechral jeho havraní vlasy a moje jemně růžové, smáli jsme se, líbali jsme se.. milovali jsme se. Začala jsem jím být posedlá, kdybych ho neviděla aspoň jednou za den tak bych se zbláznila, můj rozum už byl stranou a velilo srdce, vždycky jsem ho chtěla oslovit.. nakonec oslovil on mne

,, Ahoj.!"usmál se na mne mile a při tom gestem naznačil ať jdu k němu
,, A-hoj.." řekla sem překvapeně a poslušně šla k neznámému chlapci mích snů
,, Menuju se Sasuke Uchiha.. Vídám tě vždycky před školou.. chtěl bych se zeptat jestli bys nezašla na kafe.." řekl trochu ostýchavě, hrklo ve mně
,, Jo.. jasně po škole tady.. ve dvě.." řekla sem nejistě a s malím úsměvem sem zmizla za branou školy, ve které sem poslední 4 měsíce, co myslím jen na něho.. na Sasukeho... propadala..
Neřekla jsem mu ani své jméno.. neví jak se jmenuju.. spytovala jsem svědomí při hodině matematiky ve keré víc než nevinikám
Škola skončila, všechno učení jsem si ponechala ve skřínce a zmizela mezi houfem lidí kteří vycházely ze školní budovy

,, Promiň.. protáhly nám poslední hodinu.." vymluvila jsem se trapně z pozdního příchodu
,, To je v pohodě.. Pujdem tamhle do tý kavárny.." ukázal na krásnou starší kavárničku, jen jsem kývla a nechala se vést, nic jsme nenamluvily, jen sme popíjeli kafe a jedly ty vinikající máslové sušenky, zaplatil on, čekala jsem to, ale pro jistotu jsem u sebe nějaké drobné měla, sebraly jsme své věci a z té příjemné kavárny vklouzli do už trochu potemnělého prostředí
,, Moc toho nenamluvíš.." konstatovala jsem znovu trapně aby nestála řeč
,, Víš.. chci ti něco říct.." mluvil ke mně nejistě, doufala jsem v to že mi vyzná lásku..
,, Už před časem jsem si všiml jak na mě pořád koukáš.. nemám takový lidi rád.. ale tys mě upoutala... tvé zelenkavé oči.. a nevšední vlasy.." mluvil ke mně, byla jsem si jista že mi řekne že mně miluje..
,, I můj bratr si tě všiml.. promiň já nechtěl.." řekl když mě vedl tmavší uličkou, nechápala jsem jeho slova
,, nechtěl jsem ho poslechnout..." zastavil se a podíval se na světlou zem, stále jsem na něj udiveně hleděla, uslyšela sem cizí hlasy a otočila se za nimi, pod lampou se rýsovali čtyři vysoké siluety, nechápavě sem se zase otočila k Sasukemu, ten se na mě podíval omluvným pohledem
,, Promiň mi to.." řekl ještě, siluety došli až k nám...

,, Myslel jsem si že mě poslechneš.." promluvil mi za zády hrubý mužský hlas, rozklepaly se mi kolena
,, Sasuke..?" šeptla sem, od něj mi byla věnována omluva dalším lítostivým pohledem, někdo na mě ze zadu šahnul, byla sem nucena se otočit, pohlédla jsem na vysokého mladíka, který měl okolo sebe tři kamarády
,, Dneska si užijeme.." konstatovali všichni čtyři a smáli se u toho, doufala jsem že je to jen nějaký trapný žert.. doufat jsem přestala až když mě vlekli tou dlouhou temnou uličkou až na její konec, kde nebyla až taková tma, hodily mě na zem, zavřela sem oči a doufala že to ustane, slyšela sem rozepínání zipů...
Bránila jsem se jak sem mohla, nechtěla jsem být jejich obětí.. nechtěla!.. Vyhráli oni.. po pěti údery pěstmi, kterým obnažily můj obličej sem upadala do větší temnoty než byla tam..

Zneužily mě.. a bylo jim jedno že už nedýchám.. bylo jim to jedno.. chtěli si užít... a on?.. ten kterého sem tak zbožňovala?.. Nechal mě jim na pospas, nebránil mě, nepomohl mi.. ani neznal mé jméno... Ale já vím že mě opravdu miloval, když sem tam ležela, vysvlečená ze všech šatů.. přišel.. oblékl mě a odnesl na místo kde mě našla moje sestra.. Přišel i na pohřeb a věnoval mi nejhezčí Lilii kterou jsem kdy viděla.. I když už nejsem živá.. já stále.. stále ho miluji.. Možná, možná se jednou sejdeme a já mu konečně řeknu jak se jmenuju...

----
Astrid : Prvně bych chtěla říct, že si vážím toho , že mi tohle autorka poslala. Počáteční slova mě donutily zamyslet se... Text mě šokoval... Podívala jsem se na nejen Sasukeho, ale i ostatní postavy zjiného pohledu... Říkám si... Byl by toho schopen i člověk v realném světě ? Toť otázka... Je to jedinečný příběh a jeden z mála, který krásně zachycuje jednodílnou povídku... Jednodílná povídka, znamená to, že je jednodílná. Prostě na jeden díl, ale povětšina jednodílných povídek vypadají spíše jako utržek znějaké kapitolovky(včetně těch mích...). Jsem Akiyuu vděčná. Přeji hodně štěstí do soutěže : )
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anetkha Anetkha | Web | 4. února 2009 v 1:23 | Reagovat

Zrovna se mi to celý číst nechce, ale blog vypadá dobře, chválím.

2 かおり かおり | E-mail | Web | 4. února 2009 v 17:12 | Reagovat

O.o No páni, po přečtení týhle povídky se mi ta moje už ani posílat nechce xDD

Příběh byl... krásný! A ano, myslím, že v reálném světě by toho člověk byl schopen taky... -_-"

Je to dokonalá zpověď osoby, jenž propadla své lásce... Nevím, jestli by ji byl Sasuke schopný milovat, ale sem se to vážně hodilo.

A nejvíc mě asi ospovilo to s tím jménem, to bylo fakt geniální *-*

P.S.: Vím, že jsem hrozná. A nedělám to pro to, že jsem taky soutěžící a chcu schazovat, to ani omylem, ale já si nedokážu pomoct - Dej si pozor na hrubky x)

3 Akiyuu-chan Akiyuu-chan | Web | 4. února 2009 v 19:33 | Reagovat

:D díky :) já vim hrubkovatím :D.. ale jinak moc dík za pochvalu :)

4 Astrid Astrid | E-mail | Web | 4. února 2009 v 21:51 | Reagovat

Kaori a její záchvaty s hrubkama :D

5 Kaori Kaori | 5. února 2009 v 8:13 | Reagovat

As: já vím, jsem moc náročná xD

6 Ayimi-chan Ayimi-chan | E-mail | Web | 6. února 2009 v 10:01 | Reagovat

jeeeeeeeej to je uplne nadhernyyyyyy

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Navstevnost za minuly tyden (2.3. 2009 - 8.3. 2009) je:
Pondeli: 32
Utery: 97
Streda: 76
Ctvrtek: 51
Patek: 57
Sobota: 46
Nedele: 53

Celkem: 412


Díky !